Bitva u Štěrbohol

- po místech nejkrvavější bitvy tehdejší doby

Pozn.: Cestu lze absolvovat pěšky nebo na kole.

Úvod - průběh bitvy

Bitva u Štěrbohol (v cizině známá spíše pod jménem Bitva u Prahy) se konala 6. května 1757. Šlo o ve své době nejkrvavější bitvu, padlo při ní téměř 30 tisíc vojáků. Jednalo se o druhou velkou bitvu tzv. Sedmileté války na evropském kontinentě.

Utkaly se armáda pruská pod vedením krále Fridricha II. s armádou Habsburské monarchie vedenou princem Karlem Lotrinským. Obě armády se potkaly již o sedm měsíců dříve v bitvě u Lovosic, kde se Rakušanům podařilo postup Fridricha zastavit. Prusové pak na zimu odtáhli pryč, aby na jaře znovu přitáhli a pokusili se dobýt Prahu.

Rakouské vojsko, které se opevnilo u Budyně, nebylo na útok připravené a muselo ustoupit ku Praze. Zaujalo pozici východně od Prahy, s levým křídlem opřeným o městské hradby a s pravým křídlem dosahujícím až ke Kyjím. Očekávalo útok od severu.

Část pruského vojska pod vedením krále Fridricha II. dorazila ku Praze o den později než Rakušané, ale bylo nutné vyčkat na další oddíly postupující pod vedením maršála Schwerina od Labe. Ty přicházely v noci z 5. na 6. května. Pruské vojsko bylo shromážděno na prosecké pláni. Brzy ráno však Fridrich rozkázal obejít rakouské postavení zleva, kde nebyl tak strmý terén.

Rakouské vedení, tedy princ Karel Lotrinský a maršál Browne pochopili až kolem deváté hodiny, co mají Prusové v úmyslu. Maršál Browne, který velel pravému křídlu, nařídil přeskupit síly proti útoku od východu. Jeho linie nyní vedla od Kyjí na severu k Dolním Měcholupům na jihu. Bohužel od této chvíle ustala komunikace mezi oběma veliteli, takže každé z křídel postupovalo samostatně, bez koordiace. Mezi levým a pravým křídlem dokonce vznikla nechráněná mezera pod vrchem Tábor v Hrdlořezích.

Ačkoliv útok pruského jezdectva zahnal rakouské kyrysníky na útěk, první útok pruských pěšáků od Štěrbohol byl rakouskými obránci rozprášen. Prusové se totiž bořili v bahně vypuštěných rybníků, které průzkumníci považovali za louky. Maršál Schwerin, když viděl neúspěch svých vojáků, chopil se nejbližší zástavy, postavil se a povzbuzoval: "Na ně, děti moje!" Záhy byl však smrtelně zraněn kartáčovou střelou a padl k zemi.

Zmatku využili Rakušané, kteří pod vedením maršála Browna zahnali nepřátele až za Štěrboholský potok. Při útoku však byl maršál Browne zraněn dělovou koulí, která mu rozdrtila nohu, a na následky zranění po několika dnech v Praze zemřel.

Velení útočných pruských oddílů se po smrti polního maršála Schwerina ujal sám Fridrich. Situace se začala obracet v jeho prospěch. Císařští obránci, kterým utekla jízda, nedokázali déle odolávat pruským zálohám a museli ustupovat ku Praze. Velitel levého křídla Karel Lotrinský byl v mdlobách odvezen do Prahy a celá obranná struktura císařských se během odpoledne zhroutila. Velká část vojáků se uchýlila pod ochranu hradeb města Prahy. Fridrich zvítězil a začal Prahu obléhat.

Od východu se však blížila další rakouská armáda maršála Dauna. Fridrich byl nucen ponechat značnou část svých sil u Prahy a proto v bitvě u Kolína v následujícím měsíci utrpěl zdrcující porážku.

Popis pouti

Začátek naší pouti po stopách bitvy u Štěrbohol začneme paradoxně u místa, kde pozemská pouť jednoho ze dvou maršálů, velících bitvě, skončila. Navštívíme kostel svatého Josefa na náměstí Republiky. Zde se po pravé straně nachází náhrobek maršála Browna. V bitvě utrpěl těžké zranění nohy a byl převezen do Prahy, kde prožil ve velkých bolestech necelé dva měsíce, z nichž jej 26. června 1757 vysvobodila smrt.

Z náměstí Republiky se vydáme Hybernskou ulicí východním směrem po cyklotrase A25. U Bulhara podjedeme magistrálu. Zhruba v těchto místech se vypínaly novoměstské hradby, o které se opíralo levé křídlo obranné rakouské armády pod vedením prince Karla Lotrinského. O několik hodin později pak tyto hradby poskytly útočiště tisícům ustupujících rakouských vojáků a Prusové se proto rozhodli k obléhání města.

Pokračujme dále na vrch Vítkov, ať už po krásné cyklostezce vedoucí bývalou železniční tratí nebo jinou cestičkou nahoru. Až bude po rekonstrukci otevřené Armádní muzeum, bude ideově vhodné jej při této "bitevní" pouti rovněž navštívit.

Na Vítkově nelze nevzpomenout jinou, mnohem starší a ovšem i známější bitvu, která se zde odehrála 14. července 1420 a při níž Žižkova posádka (údajně v počtu 29 mužů, z toho tří žen) odrazila útok křižáků. Proto ona největší jezdecká plastika ve střední Evropě. Zájemcům doporučuji navštívit i zdejší památník včetně vyhlídky. Z té budete moci přehlédnout původní postavení pruského vojska na Proseku. Ale i bez návštěvy se podívejte na sever. Rakušané si nemohli zvolit lepší pozice! Příkrý svah před námi a potok Rokytka nedovolí Prusům žádný velký úspěch! Tak nějak asi uvažovali obránci, aniž si všimli, že ani Prusům se nechce bojovat proti kopci a přeskupují svoje síly dále na východ, odkud budou moci útočit téměř po rovině...

Pokračujeme dále cyklotrasou A25 přes Ohradu a Balkán. Stále máme po levé ruce svah, který by poskytl obráncům výhodu. Cestou doporučuji Vaší pozornosti kostel svatého Vojtěcha na Balkáně, jeden z řady kostelů postavených v reakci na stržený mariánský sloup na Staroměstském náměstí. Tento "kostel" mě fascinuje tím, že jako kostel naprosto nevypadá...

Překročíme rušnou Spojovací ulici. Cyklotrasa objíždí vrch na Třešňovku zleva, já bych Vám však doporučil vystoupat cestičkou nahoru. Na hřbetu Třešňovky nepřehlédněte místo, kde jsou vyznačeny směry a vzdálenosti všem význačným českým vrcholům. Než se dostanete k zahrádkářské kolonii, pohleďte vpravo, kde je možné spatřit vrch Tábor. Je to ten kopec, za kterým se schovávají tři tovární komíny. V údolí pod Táborem proběhl nejkrutější střet, kde byli stateční rakouští obránci beznadějně rozdrceni.

U zahrádkářské kolonie se vydáme prudkou cestou doprava z kopce. Buďte opatrní, jezdí sem i auta.

Po prudkém klesání pokračujeme rovně Hrdlořezskou ulicí až na hlavní Českobrodskou. Cestou si můžeme přečíst informační tabuli o starých Hrdlořezích, zejména o opevněném zájezdním hostinci na rohu Hrdlořezské a Černokostelecké, který ve štěrboholské bitvě jistě sehrál důležitou roli. 

Po Českobrodské se vydáme doleva a na světelné křižovatce odbočíme do ulice Pod Táborem. Po 200 m vlevo se nachází vstup do botanické zahrady s informační tabulí. Zde je ono místo nejkrvavějších střetů.

Před botanickou zahradou najdeme cestičku do kopce na Tábor.

pokračování příště...





Zdroje:

www.wikipedia.cz

www.mapy.cz

www.valka.cz


© 2018-2022 Po stopách... Všechna práva vyhrazena.
Vytvořeno službou Webnode
Vytvořte si webové stránky zdarma! Tento web je vytvořený pomocí Webnode. Vytvořte si vlastní stránky zdarma ještě dnes! Vytvořit stránky